Jméno:
Heslo:
zapamatovat:
Necrocock - Lesní Hudba
Necrocock - Lesní Hudba

Tak oupnmajndit, ano? Tak recenze na Master's Hammer a Insanii, ano? Nu dobrá tedy, tak v tom případě přišel čas, abych i já přispěl svou troškou do mlýna recenzí (pro Tuberu) odjinud.

 

Tvorbu páně Kohouta jsem pro své ucho objevil teprve nedávno, před mnoha lety jsem poznal jen pár songů z tvorby jeho nadúchylné bandy Kaviar Kavalier z různých kompilaček a ač se mi ony songy vlastně i líbily, nikdy jsem se jim víc nevěnoval, nikdy jsem nezapátral po celém albu, protože jsem byl lapen až příliš v osidlech ortodoxnosti a nebyl to death ani grind - nýbrž jakási vyměklost, tak to přeci není nic pro mě, že ano... Pak se mi Necrocockova muzika na mnoho a mnoho let ztratila z povědomosti úplně a znovu jsem na ni narazil až teď, kdy už z oné ortodoxnosti nezbyl ani popel a dokážu tak bez problémů strávit i věci "odjinud", ať už se jedná a nejrůznější techno/rave/EBM záležitosti, breakcore (Igorrr vede!) či, sice metalovou, ale ne death či grind muziku. Toto píšu coby vysvětlení toho, proč se tu teď budu snažit popisovat album, které je víc než dva roky staré a které je dle mého soudu natolik kvalitní, že by bylo škoda, neseznámit s ním další "ortodoxáky", majících na očích onu mázdru "death/grind pravověrnosti".

 

Málo kdy se dá album popsat jedním či dvěma slovy, u Lesní Hudby to ale jde... A ten popis by zněl: Neskutečná atmosféra! Od první do poslední sekundy je tohle album napumpované takovou atmoškou, až vám z toho chvílemi běhá mráz po zádech. V devadesátidevíti procentech pomalejší až pomalé rytmy, jednoduché, ale naprosto účelné a velice silné kytarové rify, podpořené linkami potemnělých kláves, nikam nespěchající bicí a místy až éterické zpěvy, kterých je na albu opravdu velmi poskrovnu (však album mělo být původně čistě instrumentální), toť stavební kameny, ze kterých Necrocock postavil svůj – jak to nejlépe napsat – doom/atmosferic/ambient/dark metal.

 

První song Halalí jest jakýmsi intrem, slyšíme pouze táhlé troubení lesních rohů, šťěbetání ptáků a ke konci pár kytarových zavazbení, kterými se introdukce přelije do dvojky K Václavkám. To je rozmáchlá, přes pět minut dlouhá epická pecka, v jejímž textu nám vypráví jelen svůj příběh. Ve třetí Ležím v Jehličí byl dán velký prostor klávesám, které hrají prim před kytarou a v lyrice je již osud statného paroháče naplněn, neb v úvodu je dvakrát linka kláves přerušena třesknutím pušky. Čtvrtý song – K Dubům. Na začátku klávesy, ze kterých ledově fičí a pak prostý, snad až primitivní kytarový rif, opakující se s drobnými obměnami stále dokola, který vám ovšem stáhne hrdlo a hřbet přejede ocelovým kartáčem. Pro mě jednoznačně nejlepší song alba a společně s Oligofrenní Dívkou vrchol Necrokohoutovy tvorby. Tuhle písničku by mi opravdu mohli hrát, až mě budou spouštět ve dřevěném pyžamu ke kremační peci (počítám, že to by Necrocockovi udělalo radost). Mokvavá zranění – další pecka. Ťukání do kláves, další mocný rif, prapodivnou dikcí odříkaná první sloka vpravdě necrocockovsky úchylného textu a melodicky odzpívaný zbytek. Jako další na řadě Vodní Pejsci. Jedna z těch "rychlejších" věcí na Lesní Hudbě s minimem zpěvu, takže krásně vynikne kytarová hra. Číslo sedm – Lesní Hotel Orion. Nejdelší píseň na albu (přes sedm minut) začínající polehoučku, pak opět klasické snoubení se kytarových a klávesových linek a poměrně do výšek vyhnané, tklivé zpěvy. Jako další Muskarin – snad až thrashová kytara na začátku, pak líbivá vyhrávka pod zpěvem a na konci pasáž s lesním rohem. A text o toxinech, které se dají nalézt při procházce přírodou. Potom Amoretka a Mlženka - spíše než regulerní song dvouapůlminutový předěl, plný táhlého troubení (pravděpodobně) lesního rohu, bez jediného trsu do kytary. Jako číslo deset Tam na Luční. Za ty klávesy by se nemusel stydět ani Michal David či Vašo Patejdl a vpravdě snad až popová skladba, kterou by bez obav mohli hrát na diskotéce, aby při ni mohli teenageři zamilovaně ploužit. Předposlední štych- Na Posedu. Začátek opětovně obstaral lesní roh a jinak zase dlouhá a rozmáchlá skladba, ze které atmosféra prýští na všechny strany. A v textu nebohý nimrod, jehož na posedu postihnul hypoglykemický šok. A jako poslední skladba Tam se Vaří z Hub. Na závěr přeci jen poněkud méně zádumčivý song, do nějž je skvěle naroubaváno vyzvánění zvonů, s hodně rozvláčným koncem, který tak naprosto vhodně uzavře toto nepochybně nevšední dílo.

 

Celé album je oděno do vskutku k dokonalosti vycizelovanému zvuku, je slyšet každá drobnůstka dodávající té neskutečné atmosféře punc naprostého mistrovství.

 

Prostě vynikající album! Hodící se hlavně pro ty chvilky, kdy si chcete dát nohy nahoru, do ruky vzít sklenku nějakého toho moku a na hodinku vypnout mozek a dopřát mysli naprostý relax. Nebo jako kulisa k romantickému sexování...

 

9,5/10

 

Haboš

 

Interpret: Necrocock
Název titulu: Lesní Hudba
Rok vydání: 2010
Vydavatel: GummiStudioY (tudíž vlastně self-release)

Formát nosče: CD

Hrací doba: 53:19

Počet skladeb: 12
Země původu: ČR

Web: http://bandzone.cz/necrocock

vložil: Habosh | 5.8 2012 | komentářů: 6 | zobrazeno: 2150x
Tisk
Komentáře
6 #6 Fetusik
dne srpen 05 2012 19:04:01
teď jsem si ty klipy znova nostalgicky pouštěl a jednou hláškou mě necrocock opět nehorázně vyndal, že se musim nahlas řehtat - výraz "upřímná funerálnost" se přece jenom neslyší každej den (je to z jeho promluvy O albu, která je celá hodně podivuhodná. Tenhle chlapík prostě ví, co dělá (akorát když ho člověk pozoruje, tak naopak neví, co si o tom myslet:)))
6 #5 Fetusik
dne srpen 05 2012 18:55:25
aho, to myslel určitě tu trolecháckou skřítkárnu jak tam hošové hopsaji přes potůčky. ano, ta je taky vadřená.
nicméně pokud jde o humornost klipů u necrococka,tak mě víc dostávaji motivy z jeho strarší tvorby - např. zpěv s hubou omotanou igeliťákem, něžné hlazení dobrmana gumovou rukavicí, a zlatý hřeb - ta osbkurnost s houpacím křeslem a cvakajícím foťákem. holt, kdo umí...
2 #4 Habosh
dne srpen 05 2012 18:16:21
Jo jo, ten klip je total - někdo tam pod něj napsal, že nevěřil, že ještě někdy uvidí humornější klip, než ten od kapely Trollech a ejhle, povedlo se... A má myslím pravdu.
6 #3 Fetusik
dne srpen 05 2012 17:22:44
když tahle zajímavost vyšla, kupodivu mě s ní seznámil člověk, kterej jinak do metalu neni ani náhodou (poslouchá genesis, yes, king crimson a tak)- uchvátil ho klip K dubům :)
http://www.youtube.com/watch?v=uvZXPHQFsnA
4 #2 trbn
dne srpen 05 2012 10:02:03
skvela recenze! tesim se na vic takovych...
4 #1 trbn
dne srpen 05 2012 09:58:06
90%. desitku jsem snad nikdy nikomu nedal. tu schovavam na svuj vlastni pohrebni marš.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Tento článek se zatím nikomu nelíbí

Pro hodnocení se musíte přihlásit.
Zobrazit odkazy ke sdílení
Krátký odkaz:


Celý odkaz:


html odkaz: